Každá 3D tiskárna využívá pro tisk nějaké technologie. Každé zařízení pracuje na principu rozložení finálního výrobku vymodelovaného v počítači do tenkých vrstev. Ty se pak sestaví do reálného modelu. 3D tisk je additivní proces, takže se materiál po vrstvách přidává - neubírá se, jak vám může být známo z běžného obrábění. U jednotlivých 3D technologií jsou uvedeny jejich výhody, nevýhody nebo jak technologie pracuje.

Digital Light Projection je nová technologie pro 3D výrobu, která se zakládá na nasvícení fotopolymeru UV projekcí modelového řezu. Použitý materiál má neomezenou životnost a technologie negeneruje žádný odpad.

FDM (Fused Deposition Modeling) je jednou z nejznámějších technologií 3D tisku vůbec. Roztavený materiál se nanáší ve velmi tenké vrstvě. Využívá se modelovacího a podpůrného materiálu. Nanesením vzniká hrubá struktura. Technologie však generuje jen minimální odpad.

LOM (Lominated Object Manufacturing) je technologie, při které se každá vrstva vyřezává z plastu a lepí se k té předchozí. Je to velmi levný stavební materiál, který však generuje značné množství odpadu. Má kvalitní povrch a je přesný, využívá se pro hmotové modely.

SLS (Selective Laser Sintering) je technologie, která využívá zapékání práškového materiálu laserovým paprskem. Využívá levný stavební materiál, technologie však patří mezi ty dražší.

SLA (Stereolitografie) je nejstarší metodou v oblasti 3D tisku, která se používá již od roku 1986. Pracuje na základě vytvrzování tekutého kompozitu laserovým paprskem.

ZCORP je technologie, která využívá tenké vrstvy naneseného prášku. Ten je následně spojován materiálem vytlačovaným tiskovými hlavami. Tato 3D tiskárna pracuje podobně jako inkoustová tiskárna. Dá se na ní vyrobit i barevný 3D model, jehož povrch však není hladký a celkově je model příliš křehký. Obvykle pak musí podstoupit další povrchovou úpravu.

• Následující